Analýza metodou elektroluminiscence
Elektroluminiscence je jev, při kterém dochází k emisi světla ze substrátu FV článku. Tento jev vzniká tehdy, necháme-li FV článkem nebo modulem protékat elektrický proud o určité minimální velikosti. Vlnová délka emitovaného světelného záření záleží na materiálu, ze kterého jsou vyrobeny FV články. Pro, u nás nejrozšířenější, křemík je to okolo 1100 nm. Toto záření je už mimo viditelné spektrum a musí být zaznamenáváno speciálně upravenou CCD kamerou. Pomocí této metody se dají detekovat vady uvnitř FV článků, které jinak nemusí být vidět. Výsledkem této zkoušky jsou obrazy FV článků nebo modulů ve stupních šedi, kde, zjednodušeně řečeno, tmavší místa znamenají horší konverzní účinnost případně menší proudovou hustotu v daném místě. Oboje značí vadu. Tato metoda dále dokáže odhalit i (mikro)praskliny, které mohou odpojit část FV článku od zbytku elektrického obvodu FV článku (modulu) a tím zamezit výrobě elektrické energie z této části článku. Příklady obrazů FV článků pořízených touto metodou jsou vidět na obrázku. Obdobně lze zobrazit celý FV modul.
-
Metoda zviditelňuje rozložení proudů v daném panelu (jeho článcích) a zvýrazňuje nehomogenity a případné lokální poruchy.
-
V obrazu získaném elektroluminiscencí jsou patrná černá a světlá místa, plně funkční monokrystalický solární článek pak má homogenní rozložení světlé barvy. V případě multikrystalických článků zobrazí tato metoda i monokrystalické domény a jejich přechody na domény sousední, jinak orientované.
Typy defektů, které můžeme pomocí elektroluminiscence odhalit:
-
Praskliny a mikropraskliny v článku
-
Přerušenou metalizaci na jednotlivých článcích
-
Elektricky neaktivní části panelu (části článků nebo celého řetězce)
-
Ostatní nehomogenity – odhalení technologických chyb vzniklých ještě před zapouzdřením článků do fotovoltaického panelu (nehomogenní výpal vodivých past, difúze apod.).
